Ráno je sic chladné, ale není mrazivé. Tmu vystřídal východ slunce a sníh se postupně mění ve všude přítomnou stékající vodu...začínám mít jarní náladu. Pokaždé, když jedu do práce, vnímám proud vozidel kolem sebe. Někdy mě brzdí, někdy brzdím já je, ale většinou splývám s proudem, k čemuž si naladím hudbu lahodící mé náladě a k řízení pozoruji lidi, budovy, barvy, světla (mám pak širší "rozhled"). Dnes pršelo a tak jsem se nikam nehnala. Splynula jsem s proudem a pozorovala, jak se auta předjíždějí, cpou se na sebe a nebo tzv. problikávají jeden druhého. Pro změnu spícím lidem jedoucím pomalu v levém pruhu, bylo tak nějak jedno, co se kolem nich děje a jeli si své tempo. Z ničeho nic se vynořil netrpělivý kličkující vůz a začal dorážet snad na každého. Přejížděl z pruhu do pruhu a cpal se mezi ostatními vozidly. Přistihla jsem se, jak ho omlouvám, že má asi nějaký problém, zřejmě zdravotní, nebo porod? Nevím, ale fantazii jsem měla v tu chvíli opravdu velikou. Naštěstí se mu všichni vyhnuli a on mohl pokračovat dál ve své krasojízdě...snad on i ostatní dojeli v pořádku do cíle.
V kanceláři jsem byla sama , udělala jsem si v klidu čaj a pročítala mailovou poštu. Doma se v tento čas chystala snídaně a já netrpělivě těšící se čekala na náš "rituální" ranní telefon od milovaného člověka (jmenující se Pavel) a Eli. Volají mi vždy ještě před školou. Než Eli opustí auto a popřejeme si hezký den, občas jí překvapím svou "rychlozkouškou" z matematiky nebo češtiny a mnohdy nezapomenu ani na prvouku. V tu chvíli se Eli probere a vyskakuje z auta ještě rychleji nežli obvykle, ale já samozřejmě uspokojím touhu slyšet, že se domácí příprava z předešlého dne opravdu vyplatila.
Večer k nám přišla milá návštěva, kamarádka G se svým chlapečkem S. Byla doma také Miška a jakmile G. dosedla, Michalka si s G. začala povídat a povídat, až jsme si s G. vlastně spolu moc nepopovídaly (když to vezmu kolkolem). Stejně to mám i já u G., když k nim přijdu na návštěvu, obě její holky se mi věnují a vypráví. (mám ráda tyto chvíle, protože čím jsou naše dívenky starší, tak vnímám jak moc si užívají "dospěláckou" společnost a tolik potřebnou důležitost, díky níž se cítí také "dospělácky". Dokáží být v těchto chvílích emocí i slovem otevřené a přímé ). Mám ráda G. rodinu, je mi velmi blízká a těším se z našich setkání.
Celý den byl pohodový, jak v práci, tak doma. Milujeme palačinky na jakýkoliv způsob a tak jsme si pořídili palačinkovač, který vytahujeme opravdu často. A nebylo tomu jinak ani dnes......
Žádné komentáře:
Okomentovat